Po stopách olomouckých Židů - provází Mgr. Daniel Soukup

odjezd 13.50 osobním vlakem ze Zábřeha směr Olomouc; pro ostatní sraz 14.30 před budovou vlakového nádraží (od východu po pravé straně)

Projdeme si místa spjatá s židovskou komunitou, která zejména od 19. století výrazně spoluutvářela profil Olomouce. Zaměříme se především na židovské podnikatelské rodiny (ukážeme si vily významných sladovnických rodin - Hamburgerů, Briessů, Morgensternů, Zweigů aj.), navštívíme židovskou část olomouckého hřbitova (hrobky olomoucké židovské honorace, hroby významných osobností, Památník obětem šoa). V neposlední řadě si ukážeme, kde se nacházela židovská čtvrť ve středověku.

Mgr. Daniel Soukup se zabývá mj. starší českou literaturou, českou středověkou a raně novověkou literaturou o Židech, obrazem Židů a židovství v literatuře. Od r. 2008 vyučuje výběrové semináře a vede knihovnu v Centru judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových FF UP, od r. 2010 zde působí jako samostatný odborný pracovník pro vědu a výzkum. Od letošního roku vede oddělení pro výzkum starší literatury ÚČL AV ČR, v.v.i. Působí také jako externí spolupracovník Centra pro studium holokaustu a židovské literatury FF UK v Praze.

V případě dotazů či pro potvrzení účasti můžete psát či volat na:
anezons@seznam.cz
723 353 976
Jana A. Nováková

Cílem přednášky bude poukázat na pomyslný "rub" oslav výročí příchodu byzantské misie na Velkou Moravu, a to v podobě kontextualizace pohledu na působení Slovanských věrozvěstů. Pozornost bude věnována jak samotnému pojmu "tradice" v běžně nereflektované mnohosti jeho významů a úrovní, tak rovněž konfesním i dobovým důrazům determinujícím konkrétní podoby těchto pohledů i z nich vznikajících tradic zaměřených na Cyrila a Metoděje.

Křesťanská spiritualita má mnoho podob. Patří k ní i jevy ne zcela obvyklé, paradoxní. Jedním z nich je jurodivé chování, neboli „bláznění“ pro Krista. Ačkoliv se s ním setkáváme nejdříve v Byzanci, největšího rozkvětu dosáhlo ve středověké Rusi. Nikoliv náhodou je vůbec nejznámější ruský chrám zasvěcen Vasilu Blaženému, moskevskému jurodivému, kterého se obával dokonce i car Ivan Hrozný… 

Velmi se všem omlouváme, ale přednáška "Christianizace Slovanů" avizovaná na pátek 1. března je pro nemoc přednášejícího Mgr. Michala Téry, Ph.D. v tomto termínu zrušena. O náhradním termínu vás budeme  včas informovat.

Christianizace evropských národů znamenala výrazný kulturní zlom ve vývoji těchto etnik a měla dopad nejen na náboženský, ale rovněž na právní, společenský a politický vývoj těchto etnik. Jako jedni z posledních přijímají křesťanství i Slované. Křesťanství mezi ně proniká od počátku 9. do konce 11. století. Proces přijímání nové víry závisel spíše než na skutečné konverzi na mnoha jiných okolnostech: politické situaci, sociální struktuře, kulturních a obchodních vztazích. Bylo tomu tak i v případě Slovanů, kteří k nové víře přistupovali stále z pozic archaického myšlení, považovali ji spíše za sociální doktrínu spojenou s kultem a řadu prvků ze svého archaického náboženství si ponechali i po přijetí křesťanství.

Mgr. Michal Téra, Ph.D. v současné době působí na Univerzitě Pardubice. Je autorem monografie Perun bůh hromovládce. Sonda do slovanského archaického náboženství.